Výchova k lásce

Výchova k lásce
.

Jak známo, jsou malé děti takové opičky, co se rády opičí. Napodobují většinou to, co vidí u rodičů a u svého okolí. Nebo slyší. Často se tak můžeme sice ptát, odkud že to to dítě má, ale když se zamyslíme, tak zjistíme, že od nás. Nastavujeme si tak trochu zrcadlo. Ať se jedná o gesta, slova, obraty, nadávky, nebo denní činnosti. Vidíte pak 1-2 roky starého chlapečka, jak se holí tátovým holicím strojkem, maže krémem, jako maminka nebo se odličuje vatovým tamponem. A dalších tisíce věcí. Je to dobře, protože od koho jiného by se měly děti učit, než od svých rodičů. Jen si musíme dát sakra pozor na to, co jim ukazujeme nebo vlastně neukazujeme.
ležící sourozenci
Náš malý syn nás pusinkuje a objímá od malinka, co toho byl schopen. Jsem přesvědčená o tom, že je to něco, co také odkoukal od nás. Máme s mužem krásný vztah a líbáme, objímáme a pusinkujeme se často. Syn také brzy pochopil, že je to projev jakési radosti a něžnosti a začal to sám automaticky dělat. Stejné je to při odchodu a příchodu. Dáváme si polibek na rozloučenou a přivítanou a malý vždycky automaticky běží, aby nám „taky jednu vlepil“. Pokud náhodou zapomeneme nebo jdeme jen na chvíli pryč, tak stejně běží za námi a ukazuje si na pusinku nebo nás za sebou vzájemně posílá. Jednoduše si myslím, že děti, které to u svých rodičů takto nevidí, a že je takových párů mnoho, to prostě pak také nedělají, protože nechápou, proč by měly. A maminka, která se na svém synovi dožaduje lásky, kterou od manžela nebo partnera nedostává, má pak smůlu.
objímání dětí
Hlídejte si proto svoje reakce a chování, když je dítě nablízku a snažte se ho mít s partnerem nebo partnerkou, kterou budete mít rádi. Alespoň nějakou chvíli. Ať můžete dát svému potomkovi základy, které se mu v dalším životě budou určitě hodit. Děti od nás bohužel nepřebírají jen to dobré, ale i to špatné.

Ohodnoťte příspěvek
.